Vila byla postavena na krásném místě v přírodě nedaleko nad městem, ve svahu vedoucím na vrch Hostýn. Sídlo si továrník Karel Bazika a jeho žena Anna, rozená Zbořilová, dcera starosty a místního podnikatele nechali přestavět z vily otce nevěsty. Můžeme se domnívat, že paní Anna měla ráda toto místo s překrásným výhledem do okolního kraje. Vypracováním projektu manželé pověřili zkušeného českého architekta Karla Kotase, který se po svém úspěšném působení v Brně a v Moravské Ostravě přemístil do Prahy. Plány komplexu, kterému vévodí dvoupatrová vila, vhodně zasazená do svažitého terénu, jsou datovány do roku 1938 a 1939. Architekt Kotas pro manžele Bazikovy také navrhl v parku letní domek – prosklený altán. Pro umístění přízemní stavby bungalovu vhodně využil vyvýšeného místa kousek nad vilou. I přes velkorysé architektonické řešení architekt ve svém díle respektoval prostředí, do kterého jsou situovány jednotlivé objekty rodinného sídla. Ve svém výrazu jsou stavby dostatečně reprezentativní a hmotově ani svou materiálovou skladbou se v zásadě nevymykají tradičnímu stavitelství v Hostýnských horách. Obvodový plášť vily je částečně obložen kulatinou, těleso komína je vyzděno z lomového kamene, balkon lemuje dřevěné zábradlí. Jedinečnost architektonického umu ukazuje stavba bungalovu. Objekt vystavěný na zalomeném půdoryse je přikryt pultovou střechou s velkým přesahem. Dispozičně se jedná o velký obytný prostor s krbem, posezením a barovým pultem, otevřený prosklenou, do harmoniky skládanou stěnou, do vzrostlé lesní krajiny. Také použité materiály jsou ryze přírodní: došky na střeše podepírané dřevěnými sloupy, cihelná dlažba a komínové těleso krbu z lomového kamene. Původní dřevěný nábytek nese stopy lidového řemesla. Do rodinného sídla továrníka Baziky byla po vyvlastnění umístěna ubytovna žáků Střední nábytkářské školy a to samozřejmě přineslo některé změny v architektonickém řešení. Přesto zůstala čitelná původní dispozice a zachovány mnohé detaily z doby výstavby. Vila i letní domek působí autentickým dojmem. V devadesátých letech proběhla celková revitalizace areálu za účelem vybudování rekreačního zařízení "Sola Gratia" a následné otevření penzionu.

historické fotografie